Skutečně jsem se ještě v listopadu sjeli - a za oficiálního sponzorství dovozce Aprilií se výborně poměli, za což dík patří Jirkovi A a zvláště jeho tchánovi, který dal v plen super chalupu a celý víkend se o nás vzorně staral včetně špičkového jídla. Na mašině dojeli Jirka A, Marek a Jirka L., autama Jirka z Plzně a Karel přes humna z Mimoně. Ostatním nedovolily přijet pracovní nebo rodinné povinnosti - přišli o moc.

V sobotu po dvanácté jsme se začali sjíždět, bránu nebylo možno minout, ánžto ji Jirka A vyzdobil obrovským plakátem Aprilia, takže i řada místních se chodila ptát, co že se to tam prodává... Hned po dojezdu každý absolvoval vydatnou porci vynikající slepičí polívky a pivo na rozjezd. S tím jsme začali brzdit v momentě, kdy se zatažená obloha začala vyjasňovat a padly první úvahu na "protažení výfuků kolem komína" s dokumentací (foto i video), kterou obstarají nešťastníci v autech. Když dorazil Jirka L. (náš kochálista jako vždy bezpečně, ale poslední...), tak se ani nesvlíkal a vyrazilo se.

Doprovodný vůz byl vyslán vpřed (Jirka_Plz za volantem, Karel vedle dělal reportéra s kamerou), prý po pár zatáčkách máme zastavit a natočit "procesí" tří Pegas, jak proletí kolem v plné rychlosti. Celkem se to podařilo až na to, že už za druhou zatáčkou se zase zatáhlo a Pegasa proletěli kolem mokrého filmaře směsicí vydatného deště a sněhu. Ale záběr se povedl.
První část projížďky skončila na zřícenině ( a rozvalinách) kdysi asi majestnání kaple, odkud byl krásný výhled do krajiny.

Pak nás Jirka A protáhl ještě částí opravdu zajímavého kraje, kde si člověk chvílemi připadá, že se tam dostal těsně po vysídlení Němců, hodně nikomu nepatřících baráků a rozvalin, zajímavá zákoutí... V létě se tam asi ještě rozjedem, protože na motorky je to terén ideální. Přes zastávku na náměstí sousedícího městečka a režijní pokus o další efektivní průjezd Pegas (Jirka A v zájmu "efektu" byl tak rychlej, že než naskočila kamera, zbyl z něj v záběru akorát řev vytočeného motoru...) jsme v pořádku dorazili zpět na "základnu" a začalo jezení a pití a povídání a ... když už to nešlo, tak i trocha pinčesu u dolního krbu.

Zlatým hřebem nebyl tentokrát striptýz, nýbrž vyhlášení Absolutního vítěze Pegaso Clubu 2004, tedy borce, který se zúčastnil nejvíce akcí v této sezoně a byl tedy nejaktivnějším členem. Vítězem se stal Marek, který si to zaslouží i za ochotu pomáham a radit všem, kdo se na něj obrátí (a taky je pravidelně na chatu...). Ceny byly velkolepé - originál bezpečnostní zámek (věnoval A-Spirit, za což díky), pohár se zlatým nápisem, nová motorka (cha, cha...) a speciální odudlíkovaný kůň Pegasus na dobrý spaní (místo tý "tušený" baby na noc... cha cha cha).

Večer se povídalo, a jedlo a pilo, a jedlo a ... Dali jsme hlavní obrysy příští sezoně (Italové u nás, my v Itálii, nějaký Estonsko a první oficiální sraz 2005 někdy v květnu v Hranicích), vyspali se (jak kdo...), ráno opět královsky posnídali a pomalu se rozjeli.
No tak to asi bylo na tuhle sezonu... Pokud by příští vyšla alespoň tak jako ta letošní (projděte si jen ty fotoalba), tak by to bylo fajn. Jenže - ona bude lepší! Tak všem Máňám v garážích - klidný zimní spánek a nám - co nejdřív po novém roce - Ride for FUN!

Další fotky najdete v galerii.