Protože to v době, kdy jsem se ve fóru dotazovala na sraz, nevypadalo s jakýmkoliv setkáním zrovna nejlépe, troufale jsem určila termín a místo možného „srazu“ s tím, že kdo přijede, ten tam bude. Reakce na společné setkání byly všelijaké a dost dlouho to vypadalo, že pojedu sama. S blížícím se termínem přibývalo zájemců. Někteří sice odřekli z pracovních či zdravotních důvodů, ale i tak myslím, že se nás sešlo přiměřeně. Původní místo setkání měl být camp v Pecce, ten však z jistých důvodů padl a vše se konalo v Mostku u Nové Paky.
V pátek jsem vyrazila směr Mostek, kde na mě čekal Martin (vyčůraně z Mostku) a chvíli po mě dorazili i páni Caponordi Radek a Pavel. Počkali jsme na paní „domácí“ až dorazí, předá klíče a dá instrukce. Když jsme se zbavili kufrů, vyrazili jsme v čele s Martinem na projížďku po okolí, především na přehradu Les Království. Pak ještě do Dvora natankovat a vychutnat si Pavlovu atrakci s prasklým antipichem pod sedlem a šup do campu. Po návratu jsme zakotvili motky, převlékli se a vyšli směr místní hospůdka na jídlo, pivečko a výměnu zážitků, zkušeností a dalších neméně důležitých informací. V průběhu večera se k nám připojil Martinův kamarád DR Mára Big a s blížící se půlnocí i dva stálí štamgasti, kteří se nás, značně upravení, snažili přesvědčit o přednostech Babety a Stadionu . Během večera se nám ještě podařilo částečně přeorganizovat trasu vyjížďky následujícího dne. V tom má setkání hrstky lidí výhodu, každý má možnost se vyjádřit a zapojit. Ne se celý den vézt někde v koloně motek „dvoutisícového“ srazu a nevědět kudy tudy a kam.
V průběhu sobotního dopoledne dorazil na Trailu Franta od Mohelnice a David na do očí bijící a nezapadající „neaprilii“ . Start vyjížďky byl plánovaný na 11 hodinu, ale čekalo se ještě na Tomise, Máru, Zuzku a Martina, jehož Caponord odmítl, tuším že v Hořicích na pumpě nastartovat. Po příjezdu opozdilců jsme za vedení Biga Máry vyrazili směr Jilemnice. S jednou zastávkou na pumpě jsme přes Rokytnici, Desnou, Tanvald, Železný Brod a Semily dojeli až na Kozákov, kde se odvážní vyškrábali na rozhlednu obdivovat Český Ráj. Z Kozákova pak pod Trosky na oběd. S plnými břichy a poloprázdnými nádržemi jsme se vydali směr Jinolice, kde se zorganizovala hromadná fotka, zanechal se zde Mára, Martin a Zuzka. Tomis musel domu a zbytek vyrazil zpět směr Mostek. Za Jičínem jsme byli předjeti a následně díky špatné (nebo spíš úplně opomenuté) komunikaci o následném programu opuštěni Pavlem s Radkem, s kterými jsme se setkali až v campu. Martin, Mára, Markéta, David a Franta ještě vyjeli na kopec (tuším že Zvičinu) odkud byl výhled na Mostek a okolí. Večer se opakoval téměř stejný scénář jako předchozí den. Uložit ke spánku naše drahé dvoukolé, navštívit koupelnu (to byla proti předchozímu dni změna) a vydat se na večeři a tekutý chléb do hospůdky. Co se dělo tam myslím není potřeba komentovat.
Nedělní dopoledne jsme se pobalili, zaplatili a postupně vyrazili každý svým směrem.
Myslím, že se akce podařila, já osobně jsem spokojená, děkuji všem odvážným zúčastněným a už teď se těším na příští setkání. Nemusí pršet, jen když kape, pánové.
P.S.: koule a Kost (oni už budou vědět)