Tak nám to uteklo. Jarní Pegasoslet 7.-9.května 2010 v kempu Višnová-Hájek v Roztokách u Křivoklátu máme úspěšně za sebou. Ale od začátku........

Výběr kempu se tento rok opět hlasoval na stránkách Pegasoclubu. A jelikož se dobrovolně přihlásili Michal96, Svlada, Shantis a Kendy a již nikdo více, trasa vyjíždky byla vytyčena z velké části na území Plzeňského kraje. Kemp se s více jak 50ti procenty prohlasoval do Roztok u Křivoklátu s malebným názvem Višnová-Hájek na břehu řeky Berounky.

Týden před srazem se narychlo svolal "vstupní audit" kempu a "auditoři" Michal96 a Karpau99 ho náležitě provedli. Rozhovor s ml.paní z kempu byl v pohodě, restauračni zařízení bylo připraveno, tráva po anglicku sežnuta, slunce svítilo a při vyslovení věty "pojdte si prohlídnout chatky" nás ani nenapadlo se namáhat....,tak jsem odvětil "to je v poho, dyť to tu vypadá vše super"...ó jaký to byl omyl ;-)

Výběr trasy projíždky byl čistě mojí záležitostí (Michal96). Trasa vedla přes území čtyř krajů (středočeský,plzenský,karlovarský a ústecký) a měřila cca 150km.

A je to tady, pátek 7.května 2010, 10.hodin a já a Svláda vyjíždíme z Bdeněvsi směr severozápad.
Naše první zastávka je na Krakovci, kde musíme "vymyslet" enduro vyjíždku....,tak po červené! Cesta vedla údolím Šípského potoka a ten jsme brodili z leva do prava a zpátky snad 10krát. Nádherná trasa v překrásné přírodě. Po cca půl hodině se vrácíme od obce Šípy opět k hradu Krakovec a motky již nejsou nablejskané a my máme ten správnej úsměv na rtech, kterej tak těžko mohou pochopit bikeři co jezdí jen po asfaltu. No nic, do kempu je ještě kus. Je 12h.stavíme v hospodě u Rozvědčíka a dávame "bufet". Do kempu chybí už jen 4km.

Na recepci bereme klíče a jdeme vybalovat, odemykám a šok...., čisto bylo, nesmrdělo to, ale bydlet se nám v tom moc nechtělo, dýchnul na nás reálný socialismus. Vyndaváme židle ven, vybalujeme, jsme zde první. Po půl hoďce, kdy stále nikdo nepřijíždí a šoku z vybavení chatky Svlada říká "jdem se ještě projet". Dobrý nápad. První polňačka je naše. Krosíme v krásné krajině nad řekou Berounkou a šok z chatky pomalu mizí přibývajícím adrenalinem. Po návratu na asfalt Svlada zjišťuje, že má na své ttr utržený držák výfuku. V obci Svinařov nacházíme autoopravnu a dobří lidé "podávaj pomocnou ruku". Do kempu se vracíme kolem 16h. a Mrnil se synátorem již sedí v hospodě ;-)

Chatky se celkem rychle zabydlují a kolem 20h. je již hospoda plná. Probírá se naprosto všechno a alkohol střídá krev v žilách ;-) Gigi650 rozlévá kořalku přivezenou z Moravy. V půl jedné ráno mi mizí půllitr před očima, tma....,hlavou mi blesklo asi jsem oslep, Gigiiiiiiiiii!! Následně se ozývá,"vypadněte", výčepák zhasnul a posílá nás pryč!!! Venku za svitu nočního osvětlení opět něco vidím, paráda ;-) Jdem chrnět.

Ráno se ploužíme omýt a něco sníst, přijíždí další kusy. Stále se mě někdo na něco ptá, kudy pojedem a v kolik...... a já mám v hlavě vlakový nádraží, ta migréna. V půl dvanáctý pojídám červenou pilulku, asi brufen. Zabírá hned a vlaky se zastavily ;-)

A je to tady,12:00, vyjíždíme z kempu a počasí, kterého se všichni tak báli, je naprosto ideální. Vyjíždíme po silnici č.201 směr na zříceninu hradu Krakovec. Při vjezdu do kempu se k nám připojují ještě dvě pegasa, no, měly to taktak. Hrad se nachází nikoliv na kopci, ale v údolí a prý byl ve středověku nedobytný, protože ho nikdo nenašel, není totiž skoro vidět. Taktéž se stal posledním útočištěm mistra Jana Husa před odjezdem do Kostnice. Je 12:15. U hradu stojí hospoda a většina bikerů a bikerek, po prohlídce, zde dává oběd. Na enduro vyjíždku nemá nikdo potřebné obutí a ani chut, škoda, byla vybrána pečlivě.

Po cca hodině opouštíme Krakovec a jedeme směr Kožlany, Kralovice a další zastávka se odehrává na parkoviští před klášterem Mariánská Týnice. Je 14:20. Zde probíhá focení a jen zběžná prohlídka okolí kláštera. Opouští nás Zedon s Mrnilem, nák brzo. Brk s caponordem má problém nastartovat, no nic, roztlačí a jedem. Jsme v Plzenském kraji.

Další část vyjíždky vede přes Manětín, Rabštejn nad Střelou, kde na silnici byly ještě tuny písku z nedávné zimy, úzkou silničkou, kolem trampy tak oblíbené řeky Střely (vandr vřele doporučuju), až do města Chyše, kde jsme zastavili před místním zámkem a zámeckým pivovarem. Jak jinak ;-) Ale to už jsme v Karlovarském kraji. Je 15:10. Do utrob těl jsme nasoukali všelijaká pressa, turečky, kofoly a nealka a do útrob mašin zas petky naplněné lahodným mokem. Tekutiny se musí doplňovat.

Po cca hodině a půl vyjíždíme směr Rakovník, cesta z prvu vedla krásnou cestou 3.kategorie, kde projíždíme pár kilometrový úsek po Ústeckém kraji, až do města Jesenice. Zde jsme někteří natankovali benzín a pokračovali dále na Rakovník. Středočeský kraj. Město Rakovník jsme projeli naprosto bez problémů, ačkoliv bylo několik semaforů. Teď už zbývá jen cca 20km do kempu. Projíždíme nekonečnými křivoklátskými lesy a najednou se před námi, jako na dlani, rozprostíra hrad Křivoklát, tempo se zvolňuje a pegasisti se kochají nádhernou scenérií. Křivoklát je město znamý, hlavně svými hospodami.....,zpívá se v jedné písni, projíždíme a při pohledu na Berounku a kemp za zatáčkou se mi ulevuje, neb všichni dojeli bez problémů a vyjíždka se zvládla bez deště a jiných pohrom. Je 19:15.

Tímto chci poděkovat regulovčíkům Shantisovi, Kendymu, Nikolasovi, Svladovi a fotografovi Bodovi za odvedenou práci pro Pegasoclub.

DÍKY.

Po vyjíždce se všichni rozprchli do chatek, sundat hadry. Jen Shantis, zklamaný, že se nejela endurovložka u hradu Krakovec, tahá za heft své supertenere s úmyslem brodit Berounku, no včas si to rozmýšlí a dává povel zpět .V řece se zvedá oblak bahna.....,ten večer místní rybáři asi nic neuloví ;-)

Blíží se ke mně Jirka_plz (který tentokráte dorazil autem a dlouho se nezdržel), zdravíme se a odvádí mně ke Kaver53, který nestihl vyjíždku, zato však dává řízky a skotskou jako zápisný, moc díky.

Večer probíhá opět standartně v místí hospodě, kde opět klábosíme o všem možnym. Scénář se zavíračkou je opět stejný a zhasíná se bez varování, tentokráte pár minut po 24h.

Ráno před sedmou rozprávím s Markem, je první vzhůru, pak se přidává Nikolas a už je nás víc. Ráno je krásně, svítí sluníčko. Pak se nasnídáme a pomalu balíme.
NO A JE KONEC.

Pegasovíkend utekl jak voda. Přijelo opět spoustu známých pegasistů, caponordů a přátel značky ;-), dorazily i ti noví, v hospodě se zakalilo, vyjíždka se povedla, nikdo se neporval, nic se nezničilo, prostě RIDE FOR FUN!

Takže největším smolařem tohoto víkendu se stal Tomis, který se chtěl po vyjíždce projet a nechat vyfotit na traktůrku sekajícím trávu v kempu, ovšem netušil, že ml. paní je lakomá ;-)

Fotečky zde