Sraz byl stanoven na sobotu. Plzeňská část (Jirka s manželkou a Standa) dorazili na čas a "za sucha", obloha však nic dobrého nevěstila. Po příjezdu k motorestu v Mýtě začalo trochu krápat a ostatní členové měli evidentní zpožsění. Kolem jedenácté dorazil Jirka ze Sadské, což pomohlo přesvědčit Marka s manželkou (v tu dobu stojící na pumpě na Jižní spojce v lijáku) aby to neotáčeli a přece jen dorazili... Docela promočení dorazili, před nimi doburácel ještě Jirka z Prahy.
Všichni si dali něco na posilnění (vzhledem k počasí převažoval ä káva a grog), pršet nepřestávalo, takže jsme plynule přešli na boršč a jiné pochutiny. Asi třicet odvážlivců vyrazilo na plánovanou vyjížďku v jednu hodinu, pohledem na oblohu jsme správně vyhodnotili situaci, nepřidali se a znovu zaujali vyčkávací pozici v restauraci. Náš odhad byl správný - začlo lejt jako z konve a vyjížďkáři se za pár desítek minut vrátili totálně mokří...
Čas od času jsme zkontrolovali počasí venku a naše "umývané" mašinky, vypadalo to, že se počasí asi neumoudří nikdy. Došlo tedy na zákusky, palačinky se zmrzlinou, další grogy (naše děvy) a kafe. Kolem třetí to nevydržel Jirka L, natáhl nepromoky a vyrazil zpět směr Praha - a udělal chybu. Chvilu po tom přestalo pršet.
Osušili jsme Máni, prošli se areálem (když už jsme zaplatili vstup...), okoukli zajímavé stroje a rozhodli vyrazit směr Příbram. A to se povedlo, protože jsme asi po 15km namířili přes zákaz vjezdu křížem přes původní vojenské území. Nádherná silnička vedla netknutými lesy, občas docela "endurovitá", ale byli jsme tam úplně sami. Asi po 20km jsme vyjeli opět v "civilizaci" kousek před Příbramí.
V Příbrami jsme zarazili u OMV, Blanka zařídila ješetě nákup v místním supermarketu, rozloučili se, plzeňská část vyrazila směr Plzeň, ostatní na Prahu a domů. Kupodivu od tohoto okamžiku oběma skupinám svítilo až do příjezdu sluníčko, na PLzeň bylo úplné azuro (i když větrno). Je zajímavé sledovat trend počasí v době Italmota. Loni lilo téměř pořád, letos to postihlo sobotu - snad tedy příští rok už bude při volbě termínu šťastná ruka a počasí nepokazí skvělou akci.
Nakonec posezení v příjemné restauraci nebylo k zahození a odpoledních pár desítek kilometrů stálo za to. Tak za rok - Italové!
Fotogalerie.