Aprilia den v Mostu


Po roční pauze jsem si jel opět zajezdit na Mostecký automotodrom při Aprilia MotoGuzzi dnu. Do depa sem dorazil chvíli po jedenáctý a hned se pídil po někom z Pegaso klubu a nebo na enduru. Bohužel se nikdo neukázal a po rychlé obhlídce jsem zašel do registrační kanceláře bloknout si nějakou volnou jízdu.
Apday07_1Po předložení občanky a malého techničáku Vám dají registrační kartu jezdce, do které se vylepí čísla volných jízd. Bohužel úvodní jízdy už byly rozebrány a první volná byla až ve tři čtvrtě na pět. To mi udělalo drobet čáru přes rozpočet, protože sem počítal s tím, že touhle dobou budu z Mostu odjíždět domu. Navíc byly zrušený pomalý jízdy pro méně zkušené jezdce a pomalejší motorky. S menší obavou, jaký to vlastně bude jezdit mezi dravou zvěří, jsem vzal jízdu číslo 13 a 15. Nechal jsem si mezi nimi jednu jízdu na odpočinek a na srovnání si myšlenek. Každá jízda trvala 8 minut plus jedno kolo a po předloňský zkušenosti se mi tohle osvědčilo.

Do pátý bylo daleko a nastala otázka co s načatým dnem. Popadl jsem foťák a znova a důkladně si prošel depo. Letos přibylo hodně lidí kteří dorazili se závodními stroji a samozřejmě i s odpovídajícím zázemím. Převládali hlavně RSVéčka a Ducatky, ale bylo tu k vidění i pár hodně zajímavejch kousků. Hlavní pozornost na sebe brali dva skoro identické závodní motocykly Laverda a starší Ducaty s německou espézetkou.
Apday07_2Votice04-3








Tak jako každý rok tu byla možnost si za malý peníz (20 000,- vratná záloha plus 500,- pujčovný) půjčit nějaký ten motocykl od A Spiritu. Letos to bylo Tuomo, RSV a novej motárd od Aprilie a samozřejmě i Guzziny byli k mání na. Kromě toho proběhla škola jízdy po okruhu a pro ty otrlejší bylo zážitkem se svézt na tandemu s bývalým reprezentantem Petrem Kvěchem na RSV 1000. Apday07_4Apday07_5To už se ale blížil čas





oběda a zahnání hladu a žízně v restauraci, která je přímo na okruhu. Po něm následovala prohlídka Mostu a jeho okolí. První moje cesta vedla na hran Hněvín, který je na jednom ze dvou mosteckých kopců přímo v centru města.
Apday07_6
Hrad je kompletně přestavěn na hotel s luxusní restaurací. Z hradní věže je udělaná rozhledna která okamžitě budila můj zájem. Po vyšlapání několika desítek schodů vedoucích na její vršek se Vám naskytne pohled na město a jeho okolí, které se pomalu vzpamatovává z rozsáhlé povrchové těžby uhlí. Po mé poslední návštěvě zde přibylo hodně zeleně v místech kde dřív bylo jen bláto a kamení. Z hradu jsem s Pegasem zamířil do Litvínovské části Krušných hor.
Apday07_7Přesněji vedla moje trasa z Mostu do Litvínova, kolem obrovského komplexu Chemopetrolu, přes Loučnou na Dlouhou Louku, kde mě chytla menší buřina a dál k vodní nádrži Fláje. Ta slouží jako zásobárna pitné vody pro Litvínovsko a Mostecko. Následovalo menší kufrování v okolí přehrady a po nalezení správného směru, zamířili kola Pegase na lovecký zámeček Lichtenwald, i přes zákaz vjezdu, kterej sem objevil až při zpáteční cestě. Před značkou bylo totiž slušně vzrostlí křoví a nebyla skrz něj vůbec vidět. Klika byla, že je zámeček opuštěný a tou dobou tam nebyl nikdo kdo by mě mohl sprdnout, nebo ho obdaroval tučnou peněžitou prémií. Dál jsem projížděl krásnou krajinou, kde by člověk ani nevěřil, že v údolí je jedna z největších chemiček v republice, do Klínů, pak na Mníšek přes Novou Ves v Horách. Tady sem stavěl u větrný elektrárny a od ní zamířil zpátky do Mostu. Cesty byly kupodivu v dobrém stavu a počasí se po buřině taky povedlo na jedničku.

Apday07_8

Po návratu do depa jsem měl akorát čas na sundání kufru a rovnou zamířil do boxu číslo jedna, kterým se projíždělo na dráhu. Mezi tím dorazilo i jedno Capo z Prahy, takže jsem tu nakonec nebyl jedinej blázen s endurem. Jak se dalo předpokládat, dravci (silnice) už byli namačkaní v prvních řadách. Nechal sem je v klidu před sebou a zařadil se na konec. Nasadil jsem svoje poklidný tempo cestovatele a první jízdu si projel na pohodu abych si znovu zažil pořadí zatáček, nájezdy a řazení rychlostí do nich. Letos se vypustila šikana na konci cílové rovinky, takže se to dalo hnát na plno bez obav, že by člověk musel na konci brzdit jako zběsilej. Po prvním kole jsem se před nájezdem do zatáček už musel dívat do zrcátek, a dávat bacha na rychlíky kteří mě začali dojíždět o kolo. Ale i tohle nakonec proběhlo v pohodě a všichni jsme se bez problémů vešli. Pomalu, zatáčku za zatáčkou sem začal zkoušet co rok starý Mitasky snesou. K mému překvapení dokázali ustát i takový náklony kde už jsem čekal že se musí každou chvíli utrhnout a já se budu poroučet k zemi. Pravdou ale je, že když to porovnám s mojí předešlou účastí, mělo Pego obutý Michelinky a s těma se mi jezdilo ve větší pohodě. Osm minut krásného ježdění uběhlo jako nic a traťoví komisaři nás červenými prapory zahánějí zpátky do boxů, aby se dráha uvolnila další partě. Po příjezdu do depa ze sebe okamžitě rvu bundu a ostatní hadry, protože slunce pálí jako čert a já se začínám až moc nepříjemně potit. Letos počasí zase nezklamalo a teplota se ve stínu blíží ke třicítce. Prohlížím si gumy na Pegasu, jak na tom jsou a zjišťuju, že maj na krajích celkem slušný žmolky. To je ale nic proti RSVéčku, který parkuje hned vedle. To má kraje totálně sjetý a žmolky po celém profilu pláště. Tak tady se s tim někdo asi moc nemazlil.

Před další jízdou se muselo chvilku počkat něž komisaři odklidí z okruhu padlou Dukatku a jejího majitele, který to do jedný zatáčky nedobrzdil a skončil v kačírku. Pilota si odvážela sanitka na vyšetření, ale věřím, že nic vážnýho to nebylo. Je to asi náhoda, ale při mojí poslední návštěvě se tu odehrálo něco podobného. Snad nenosím na tuhle akci smůlu. Druhou jízdu jsem jel už v ohodně rychlejším tempu a z toho vznikla jedna nepříjemně horká chvilka. To když jsem se nechal unést rychlostí až příliš a do jedný zatáčky v zadní části okruhu byl až příliš dlouhej. Naštěstí já i brzdy to tentokrát ustály, takže sem nemusel absolvovat průjezd kačírkem jako při mojí první návštěvě zdejší trati. Celkově to bylo parádní svezení a neskutečná zábava. Jen doufám, že až sem přijedu příští rok, tak se nás tu sejde víc endurářů, aby si dravci nemysleli, že Aprilia dělá jen samí silnice. :o)

Další fotečky v galerii .