První sraz Pegaso Clubu 2006

aneb jak jsme řídili počasí ...

Jedovnice - 26.-28.května 2006

Přes předpovědi počasí, které nevypadaly moc "motorkářsky", se sjelo 17 motorek, absolutní většina Pegas, 4 Caponordy (holt už je také musíme počítat do klubu jako větší bráchy...). A opravdu počasí jsme měli naplánované na minuty, pršelo - ale jen v noci, kdy i většina strojů byla pod střechou.

Hlavním táborem byl letos kemp Olšovec u Jedovnice, což se ukázalo jako výborná volba - příjemné chatičky (někde i s topením), stříšky pro Máni, slušná hospoda s rozumným jídlem a "pružnou" otvírací dobou. Část klubu dorazila již v pátek. Bylo jasné, že je nutno dojet do sedmi do večera, jinak bude dojezd za mokra (první vlna deště se blížila). To se povedlo všem kromě Jirky L. (pracanti z Prahy vyjíždějí pozdě), Marka a chudáka Tomise, kterému cestou kleklo zapalování. Naštěstí dojel vypodložen sirkama v kontaktu a hned začal shánět pájku na sobotní "generální opravu".

Sjíždíme seVečer jsme slušně pojedli a zapařili - někteří potřebovali zahřát po dojezdu a někteří se jen tak radovali, že se zase po nějakém čase vidí. Největší debata byla o vývoji počasí na zítřek na plánovanou vyjížďku. Počítačové programy hovořili jasně - vše je naplánováno, do rána leje, ale po 12.00 se to roztáhne a bude sluníčko. Cesta nočním slejvákem do chatiček tomu ale moc nenasvědčovala...

Šedý vlk... Ráno v sobotu (tedy spíše dopoledne) jsme ještě za mrholení absolvovali snídani, těm potřebným, kteří večer trochu "přetáhli" byla udělána česnečka na probuzení. Hlavní akcí byla oprava Tomisova stroje (pájku sehnal). Zaletování drátů na tvrdo ve spínací skříňce není asi úplně nejlepším řešením (páni konstruktéři). Zatímco Tomis pracoval jako včelička okolo se shlukl kroužek čumilů a diskutérů - pravda, sem tam jsme něco podrželi. A povedlo se.

u Mohyly Mraky se postupně roztrhaly a po dvanácté začalo vykukovat sluníčko. A motorky se sjížděly včetně nových tváří - kluci od Domašova, Ondra za Sloupu a Bohdan z Příbrami. Dojel i náš starý známý kolega na zbrusu nové Jawě 650 i s přítelkyní. Naopak Milan vyjížďku vzdal a odebral se směr domácí povinnosti. V jednu jsme vyrazili směr Prace u Brna a Mohyla Míru - památné to místo bitvy tří císařů. As i v půlce cesty na červené jsme ztratili zadní 3 Pegasa a jedno Capo, nicméně Pavel dokázal, že je rozený vůdce a ztracené ovečky dovedl se zpožděním, ale přece. Na parkovišti se odehrálo hromadné foto, po prohlídce na sluníčku někteří padli za vlast rovnou na asfalt a dospávali manko ze včerejška...

Od mohyly jsme vyrazili směr Klobouky a poslední dochovalý funkční větrný mlýn. Tam nás hned po příjezdu odchytil místní nadšený průvodce a jal se nám přednášet historii do detailu, až jsme začali mít strach, že ostatní body plánované projížďky nestihnem. Ale výklad byl skutečně profesionální a velmi zajímavý včetně prohlídky vnitřku velkolepé stavby. A navíc kolem mlýna byla příjemná tráva, což opět některé zlákalo k "horizontálním" polohám.

Ruprechtov Cestou od mlýna zpět na asfaltovou silnici bylo položeno v rámci enduro vložky jedno Pegaso, ale naštěstí žádná velká újma. Zastávka na náměstí v Bučovicích byla spíše symbolická - pár fotek zámku a kašny. Další cesta vedla po krásných silničkách do Ruprechtova k dalšímu větrnému mlýnu. Spíše než mlýn je to ale rotundička s větrníkem na střeše. A není přístupná (ještě nezačala sezona...). Po povinném focení jsme už vyrazili směr zpět základní tábor do Olšovce.

Někteří vyrazili směr domov, ostatní zagarážovali Máni a sešli se U šedého vlka na další příjemný večer s jídlem a pitím. Tentokrát jsme seděli venku. Vyjížďka vyšla na jedničku, dá se říct, že po celou cestu jsme měli spíše slunečno a nepršelo vůbec. To se ovšem (opět podle předpovědi) změnilo před devátou večer - zase začalo lejt a dle prognoz mělo až do rána. Pod střechou verandy u dobrého pití nám to ale vůbec nevadilo... Diskuze se točila okolo dalších akcí - je plánované Polsko (konec června), Slovensko (začátek července) a Itálie - Dolomity (začátkem září). Vše bude včas zveřejněno na WEBu.

To nás je... Ráno jsme se postupně potkali u snídaně, v klidu zabalili, okufrovali oře a sjeli se na parkovišti u vjezdu do kempu. Čtyři Pegasa prošla údržbou (utahování řetězu - když už to "nádobí" Jirka ze Sadské vyndal, tak proč ne...), udělali jsme poslední fotky a před desátou jsme vyrazili - každý po skupinkách jiným směrem. Plzeň a Votice jeli spodní trasou na Tábor (dobře si vědomi přicházejících mraků ze SZ). Sice jsme se asi po půl hodině opět napojili na Marka a jeho skupinu (to bylo překvapení!), ovšem to způsobilo zakufrování Jirky A. hned po výjezdu z Jedovnice, kdy se jal následovat směr včerejší vyjížďky... Ale taktika vyšla, dojeli jsme pouze s několika kapkami zatímco "severní" směr chytil pořádnou přeháňku.

Suma sumárum - výborná účast, skvělá trasa vyjížďky, objednané počasí a dva pohodové večery. Díky patří Markovi a Milanovi za přípravu trasy a všem za účast. Tak zase brzy na další akci!